Na tomto webu jsou pro využití reklamy používány soubory cookie. Procházením tohoto webu s tím souhlasíte.
Souhlasím
Další informace

František Fajtl

František Fajtl

Narozen28.srpna 1912
MístoDonín, okres Louny
HodnostGenerálporučík
KampaněFrancie, Velká Británie, SSSR
Sestřely celkem4
Úmrtí4.října 2006

    František Fajtl se narodil se 20.srpna 1912 v Doníně, v okrese Louny. Od svých šesti let cvičil František Fajtl v Sokolské jednotě Toužetín a Louny a pokračoval v Trnovanech u Teplic, v Olomouci a Přerově i po nástupu na dráhu profesionálního vojenského pilota. Tvrdí, že právě v Sokolu se naučil odvaze, vytrvalosti, sebekázni a především duchovním hodnotám, lásce k vlasti a svobodě. Roku 1932 absolvoval obchodní akademii v Trnovanech a nastoupil základní vojenskou službu. Byl přijat na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Jako poručík letectva - pilot sloužil u 2.leteckého pluku dr. Edvarda Beneše v Olomouci a Přerově.

    Obsazení ČSR nacisty v březnu 1939 ho zastihlo na základně v Přerově. Fajtl patřil k těm československým vojákům a důstojníkům, kteří nedokázali sedět se založenýma rukama a čekat na osvobození zvenčí. V červnu 1939 uprchl do Polska, kde se přihlásil k československému zahraničnímu odboji a poté odjel do Francie. Po vypuknutí války se dostal ve Francii na frontu. Stal se příslušníkem francouzského stíhacího letectva.

    Poté, co Francie v roce 1940 kapitulovala, odešel Fajtl spolu s dalšími čechoslováky do Británie. 6.srpna 1940 se s číslem 82544 stal pilotem britské Royal Air Force (RAF) a krátce létal s 310.československou stíhací squadronou. Během bitvy o Anglii bojoval u britské 1. a 17.squadrony. Dne 2.října 1940 si zapsal na účet první úspěch: společně s britským pilotem sestřelil německý bombardér a se svým poškozeným letounem dokázal přistát. Celkem získal na své konto čtyři sestřely. Od května 1941 byl příslušníkem letky A slavné 313.československé stíhací squadrony, založené 10.května 1941 v Cattericku. Ta disponovala letouny typu Spitfire a bojovou náplní jí byla ochrana lodních konvojů a doprovod bombardovacích a bitevních letounů nad okupovanou Francii. Téhož roku byl Fajtl jmenován jejím velitelem a létal s ní s přestávkami až do konce roku 1943. Zúčastnil se leteckých útoků ve Francii, Belgii a Holandsku. V Británii vytvořili českoslovenští letci tři stíhací squadrony, ale řada našich letců stejně jako Fajtl bojovala v polských či britských squadronách. V bojích nad britskými ostrovy sestřelili českoslovenští stíhači 76 nepřátelských letadel. Nálety nad Německo pro ně ovšem znamenaly smrtelné nebezpečí, a to proto, že na ně nacisté nevztahovali mezinárodní úmluvy o válečných zajatcích a při zajetí jim hrozil trest smrti za velezradu.

    28.dubna 1942 byl Fajtl pro své výsledky jmenován velitelem 122.britské squadrony „City of Bombay“ a byl tedy prvním Čechem (později jedním ze tří), který velel anglickým a belgických pilotů. Ale už 5.května 1942 byl se svým Spitfirem sestřelen nad severní Francií. Přestože byl po nouzovém přistání v poli obklíčen Němci, podařilo se mu uniknout. S pomocí francouzských venkovanů se proměnil v civilistu, který dokázal pěšky projít Francií až k Pyrenejím, 3.června 1942 je překonal a skončil svou jednoměsíční pouť ve Španělsku. Tam ho sice čekalo vězení a frankistický koncentrační tábor Miranda de Ebro, ale také naděje, že ho odtud Britové dostanou. To se také po dlouhých průtazích stalo. Díky diplomacii se dostal přes Madrid až do Gibraltaru. Po příletu do Anglie byl zástupcem velitele letecké základny Skeabrae na Orknejských ostrovech a v hodnosti majora převzal 24.září 1943 opět velení 313.československé squadrony a to až do 1.února 1944, kdy byl propuštěn ze služeb RAF a převelen se skupinou stíhačů do Sovětského svazu. Byl jmenován velitelem transportu našich letců.

    Podílel se na formování 128.československé stíhací squadrony a poté 1.československého samostatného stíhacího pluku „Zvolenského“, jemuž velel od 15.června 1944 do 14.května 1945. V září 1944 odletěl na letiště Zolná u Zvolena, odkud účastnil se bojů ve Slovenském národním povstání. Na konci války se účastnil bitvy o Ostravu.

    Po válce byl mnohokrát vyznamenán a to francouzskými a britskými vysokými řády a jako podplukovník Fajtl (od 1946 až do února 1948) pověřován vysokými funkcemi.

    Nová komunistická vláda ovšem ocenila jeho úlohu v odboji tím, že jej nejprve propustila z armády a poté dala sledovat StB. V letech 1950-51 jej věznila na Mírově, kde strávil 17 měsíců pod jednou střechou s těmi, s nimiž vedl vítěznou válku, s gestapáky a příslušníky SS. I tehdy měl ovšem František Fajtl „štěstí“. Nedopadl jako řada jeho spolubojovníků, kteří byli bestiálně mučeni anebo v komunistických lágrech zahynuli. Z vězení nevyšel s pocitem zatrpklosti. Nad hladinou křivd jej drželo přesvědčení, že pouze splnil, co přísahal, protože nemohl jednat jinak než se postavit na obranu vlasti, svobody a demokracie. V následujících letech pracoval v různých profesích u stavebního podniku a jako účetní.V období „pražského jara“ byl Fajtl rehabilitován a dostal hodnost plukovníka. Teprve po listopadu 1989 se však mohl znovu zapojit do veřejného života. Spolu s Karlem Mrázkem stanul v čele Svazu letců a roku 1990 mu byla udělena hodnost generálmajora. Své zážitky z bojů ve 2.světové válce ztvárnil v memoárových knihách Sestřelen (1946), První doma (1947), Vzpomínky na padlé kamarády (1980), Bitva o Británii, Dva údery pod pás, Pouta nebes a další. Po celou tu dobu mu byla oporou jeho manželka a dvě dcery. Do roku 1948, kdy byl nucen opustit Prahu a přestěhovat se do Loun, bydlel na Praze 6 ve Vokovicích. V roce 1965 se opět vrátil do Prahy a začal znovu žít na Praze 6. V roce 2002 byl povýšen do nejvyšší hodnosti generálporučík.

    Generálporučík František Fajtl je nositelem čtyř československých válečných křížů a britského Distinguished Flying Cross (Letecký kříž za významné činy), rytířem francouzské Čestné legie, nositelem sovětského Řádu za vítězství, Řádu Milana Rastislava Štefánika a dalších vyznamenání. Je čestným občanem hlavního města Prahy (2002) a dalších měst.

    4.října 2006 ve věku 94 let zemřel generálporučík František Fajtl v pražské Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích. Podlehl po dlouhé těžké nemoci, která způsobila zdravotní komplikace pro jeho vysoký věk, byl hospitalizován již několik měsíců.


František Fajtl - Topsid.com
Novinky

19.7.2008 - Fotogalerie

Památník II.světové války v Hrabyni

13.5.2008 - Fotogalerie

Areál čs.opevnění Hlučín-Darkovičky

4.5.2008 - Fotogalerie

Letecké muzeum Kbely 2008

1.3.2008 - Články a osobnosti

Michail Jefimovič Katukov

Konstantin K. Rokossovskij

Michail T. Kalašnikov

TOPlist

© 2004-2016 admin

Určeno pouze pro osobní použití. Jiná publikace je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázána!