Edmond Marin la Meslée
| Narozen | 15.únor 1912 | |
| Místo | Valenciennes | |
| Hodnost | Major | |
| Kampaně | Francie, Velká Británie | |
| Sestřely celkem | 16 | |
| Úmrtí | 4.únor 1945 |
Narodil se 5.února 1912 ve městě Valenciennes. Na přání rodiny nastoupil na právnickou školu, ale jeho skutečné povolání bylo jinde. Využití vládní výcvikový letecký program a létat se naučil v Moranově letecké škole. Pilotní licenci získal 11.srpna roku 1931.
Ve věku 19 let jako dobrovolník na dobu dvou let vstoupil do francouzské vojenské letecké školy v Istres. Po dokončení výcviku byl přidělený k 2. stíhacímu pluku ve Štrasburku v hodnosti poručíka. Po vypršení kontraktu s francouzským vojenským letectvem, Edmond prodloužil smlouvu na další dva roky, ale musel se spokojit pouze s hodností seržanta. Nikdo nemohl prohlásit, že by ztratil motivaci!
V říjnu 1937 mu byl povolený vstup francouzské vojenské letecké akademie a ještě jednou povýšen na poručíka. Po dokončení akademie byl přidělený k GC 1/5 (Groupe de Chasse čili stíhací skupině) kde si ho kapitán Accart vzal „pod svoje křídla“ rozpoznal jeho potenciál jako budoucího stíhacího esa.
Záznam jeho osobních úspěchů dosažených v obtížných podmínkách francouzské kampaně nepotřebuje žádné další komentáře. 11.června 1940, když byl jeho velitel zraněný v boji, tak jej Edmond nahradil ve velitelské funkci u 1. Escadrille.
25.červen 1940 znamenal „konečný čas“ pro francouzské letecké síly. GC 1/5 byla evakuována do Saint-Denis-du-Sig a poté do Rabatu v Maroku v srpnu roku 1940. Skupina byla relativně ušetřena bojů díky leteckému příměří mezi francouzy a starým Britským spojencem až do 8.listopadu 1942. Edmond prošel skrz tuto bouři nezraněn.
Jeho skupina odešla do Tafaraoui v září 1943 a začala přebírat americký materiál. První byly nějaké P-40 v prosinci 1942, pak nějaké P-39 v červnu 1943. Nakonec skupina obdržela P-47 v říjnu 1944.
9.ledna 1944 byl Edmond jmenovaný velitelem GC 1/5 Champagne, trpělivě očekával hodinu pomsty. Hodina přišla 30.září 1944 když byla jeho skupina převelená k Salon-de-Provence jako podpora pro francouzská a spojenecká vojska pronásledující Němce podél řeky Rýn. Výhradně stíhací lety nebyly dále na programu pro 1/5, měli určené bitevní lety a taktickou leteckou podporu.
29.prosince se skupina přemístila do Dôle. 4.února 1945 major Edmond Marin La Meslée odstartoval jako velitel tříčlenné letecké hlídky, s kapitánem Rouquettem velitelem dvou dalších letounů poskytujících horní kryt. Tři Thunderbolty pak napadly provizorní most blízko Neufbrisachu. Všechno šlo dobře, ale po útoku, Marin la Meslée spatřil kolonu nákladních aut a navzdory intenzivnímu flaku zaútočil na kolonu. Vrátil se aby si ověřil výsledky útoku a 40 mm střela zasáhla jeho letoun za pancéřovou deskou v pilotní kabině. Vážně poškozený Thunderbolt P-47 (řadového čísla 44-80384) se roztříštil a vybuchl při dopadu na zem u Rustenhartu, několik kilometrů od Neu-Brisachu. Seržant Uhry byl také zasažený palbou flaku a zabit, jeho letadlo se zřítilo blízko stroje svého velitele.
Němci vytáhli tělo Marina La Meslée z vraku P-47 a našli střepinu z granátu v jeho hlavě. To vůbec neovlivnilo to, že by stejně nepřežil náraz letounu do země. Vzali jeho tělo na Rustenhartský hřbitov, ale neměli čas na to zorganizovat jeho pohřeb neboť spojenci postoupili. Tento úkol byl zanechaný místnímu vesnickému knězi.