Fieseler Fi 103 Kirchkern (V-1)
Fieseler Fi 103
| Motor | : | pulzační reaktivní motor Argus As 109-014 o tahu 2,9 kN |
| Rozpětí | : | 5,37 m |
| Délka | : | 7,9 m |
| Výška | : | 1,42 m |
| Nosná plocha | : | 5,8 m² |
| Hmotnost | : | 2 150 kg |
| Hmotnost nálože | : | 850 kg amatolu |
| Max.rychlost | : | 656 km/h |
| Dolet | : | 240 km |
| Dostup | : | 3 050 m |
Celkem bylo postaveno okolo 34 000 střel V-1.
Fieseler Fi 103, oficiálně označována německou propagandou jako Vergeltungswaffe (V-1) byla neřízená střela s plochou dráhou letu, používaná během druhé světové války. Byla to první střela svého druhu na světě. V květnu roku 1942 se začalo pracovat na projektu a 24.prosince 1942 již vzlétl první prototyp. Šlo o malý středoplošník s trupem ve tvaru doutníku, celokovové konstrukce, ve kterém se nacházelo veškeré vybavení. Nad trupem byl umístěn pulzační motor o délce 3,6m. Křídla byla pravoúhlá, později byla větší a celodřevěná. Ocasní plochy byly klasického uspořádání výškovka a směrovka s kormidly.
Střela startovala z 55 metrů dlouhého katapultu, který jí udělil letovou rychlost 320km/h, při které je již schopen pracovat náporový motor střely. Náporový motor urychlil střelu na rychlost 540-565km/h, kterou se ve výšce 300-2000 m pohybovala. Směr letu byl udržován pomocí gyroskopů. Když byla překonána nastavená délka letu (měřila ji malá vrtulka na přídi střely), byl uzavřen přívod paliva a zablokování kormidel a vysunutí brzdících klapek přivedlo střelu do pádové rychlosti a následného pádu k zemi. Bojová hlavice o hmotnosti 820-845 kg byla přivedena k výbuchu jednou ze tří variant zapalovačů.
Sériová výroba začala v březnu roku 1944. K nasazení došlo v červnu když bylo postaveno 55 katapultů, do konce války jich bylo okolo 400. 12.června 1944 byla odpálena první střela na Londýn. Do konce března 1945 bylo vypuštěno 20 880 střel, na cíl jich doletělo podle dostupných údajů 18 435. Ze kterých bylo 10 500 namířeno na Anglii, hlavní cíl Londýn jich zasáhlo okolo 7 796, poslední ze střel odpálených na Londýn zasáhla cíl 23.března 1945. Ztráty udávané v Británii jsou 6 184 mrtvých, přes 17 981 raněných a 123 000 zničených nebo poškozených budov. Okolo 2 500 střel bylo zničeno nebo nezasáhlo cíl. 44 střel bylo vypuštěno na Southampton, 7 687 střel V-1 bylo vypuštěno také na Belgické Antverpy, 133 střel bylo vypuštěno na Brusel a Liege zasáhlo 2 275 střel. Celkem mají V-1 na svědomí okolo 12 000 životů lidí
Produkce střel V-1 se ujaly továrny: mateřská firma Fieseler, Volkswagen a také Mittelwerke (podzemní továrna v Nordhausenu v pohoří Harz. V-1 byla v podstatě automaticky naváděným bezpilotním letadlem hodně jednoduché konstrukce (na její výrobu bylo nutných pouze 280 hodin práce) a hodně levná vzhledem ke své konstrukci (3500 - 5000 říšských marek, byly to propočítané náklady podle jednotlivých firem, v podzemních továrnách v Harzu na nich pracovali vězni z koncentračních táborů). Pro příklad karabina Mauser 98K stála 56 říšských marek a tank PzKpfw měl cenu více než 100 tisíc říšských marek.
Kromě standardního způsobu odpalování z ramp bylo okolo 1 600 kusů V-1 určených pro bombardéry eskader KG-3 a KG-53 létající na Londýn, Southampton, Gloucester a Manchester.
Heinkel He 111H-22 při odhozu podvěšené pumy V-1
Heinkel He 111H-22 s podvěšenou pumou V-1