Heinz-Wolfgang Schnaufer
| Narozen | 16.února 1922 | |
| Místo | Calw | |
| Hodnost | Major | |
| Kampaně | Německo | |
| Sestřely celkem | 121 | |
| Úmrtí | 15.července 1950 |
Narodil se 16.února 1922 v Calwu v Německu.
Létat se naučil na větroních jako člen Nacionálně politického učiliště v Postupimi v roce 1939. Schnaufer nastoupil k Luftwaffe jako nováček důstojník-pilot 15.listopadu 1939. Následný základní vojenský výcvik absolvoval u 42. Flieger-Ausbildungs-Regiment ve Salzwedelu, dále postoupil na školu pro letecké velitele A/B 3 v Gubenu. 1.dubna 1941 byl Schnaufer povýšený do hodnosti Leutnant a postoupil k výcviku na vícemotorová letadla na letecké škole pro velitele C v Alt-Lönnewitzu. Poté následoval osmi týdenní výcvik pro létání bez přístrojů v Schwäbisch Hallu a 10 týdnů ve škole pro těžké stíhače ve Wunstorfu. Nakonec byl Schnaufer poslán do školy pro noční stíhače 1 (Nachtjagdschule 1), založené v Schleissheimu kde se naučil základy boje nočních stíhačů.
V listopadu 1941 byl přidělen k II./NJG 1 a nejprve vykonával funkci technického důstojníka jednotky.
Bojovou kariéru zahájil velmi nenápadně - první vítězství zaznamenal v noci z 1. na 2.června 1942 a do konce roku přidal dalších šest. Značné zrychlení nastalo koncem jara 1943. 29. na 30. května získal tři vítězství a zopakoval je v noci z 28. na 29.června, 8. na 9.července dosáhl 20. sestřelu. Rychlé úspěchy se projevily i v postupu, 20.srpna převzal velení nad 12./NJG 1.
K nejpozoruhodnějším výkonům patřilo sestřelení čtyř britských bombardérů Avro Lancaster v noci z 16. na 17.prosince. Tehdy vzlétl se svou Staffel přes zákaz startů za husté mlhy při viditelnosti sotva 15 metrů. Po prolétnutí mlžnou pokrývkou se však před nimi otevřela jasná obloha. Schnauferovi se nejdříve podařilo objevit bombardér, plnící funkci path-findera a zároveň i velitelského letounu (tzv. Zeremonienmeister) a sestřelit ho. Další Lancaster zneškodnil zespodu palbou ze dvou kanónů, tzv. „Schräge Musik“. Výbuch třetího bombardéru se mu málem stal osudným, neboť ohnivá smršť smetla jeho Bf 110 tak, že nekontrolovatelně padal 500 metrů, než Schnaufer opět získal vládu nad řízením. Značně vyčerpán se chtěl vrátit, když vtom jeho palubní střelec ohlásil další lancaster, který se posléze stal poslední Schnauferovou obětí.
Rytířský kříž dostal až po 42 vítězstvích. V roce 1944 se vracel s vítězstvím téměř z každého bojového letu - např. získal po třech z 15. na 16.února a z 24. na 25.dubna, kdy se 50. vítězstvím zařadil mezi absolutní špičku nočních stíhacích es Luftwaffe. Mezitím byl od 1.března jmenován velitelem IV./NJG 1. V květnu sestřelil devět Lancasterů a čtyři Halifaxy, z toho pět Lancasterů v noci z 24. na 25.května, kdy překročil hranici 70 sestřelů.
V červnu 1944 mu byly propůjčené Dubové ratolesti a po 89 vítězstvích koncem července také Meče, což jenom potvrzuje ojedinělou sérii Schnauferových úspěchů. Ta se nezastavila ani potom - v noci z 12. na 13.srpna přišly další čtyři sestřely a noc z 9. na 10.října přinesla toužebně očekávané sté vítězství, jímž se dostal v pořadí nočních stíhacích es na druhé místo za Helmuta Lenta. V témže měsíci byl vyznamenán Brilianty a za zmínku stojí, že mezi propůjčením Dubových ratolestí a Briliantů neuplynuly ani čtyři měsíce.
1. listopadu 1944 byl jmenován Kommodorem NJG 4. Z 12. na 13. prosince se 106 vítězstvím dostal na první místo před Lenta, který byl ovšem už čtvrt roku po smrti. Vyvrcholením Schnauferovy mimořádné kariéry se stala noc z 21. na 22.února 1945, kdy sestřelil sedm Lancasterů, údajně v rozpětí 19. minut. Po 121. vítězství v březnu dostal zákaz operačních letů.
Při 164 bojových letech sestřelil 121 letadel, z toho 114 britských čtyřmotorových bombardérů. K jeho úspěchům výrazně přispěli členové jeho posádky, palubní radista Fritz Rumpelhardt a palubní střelec Wilhelm Gänsler, podílející se na 100, respektive na 98 vítězstvích a oba byli vyznamenaní Rytířským křížem. Létal na Messerschmittu Bf 110 G-4.
V květnu 1945 byl Schnaufer zajatý Brity u Eggebeku ve Schleswig-Holštýnsku, propuštěný byl následující rok a vrátil se do Calwu, kde převzal vedení rodinného obchodu s vínem, jeho otec zemřel během války. Nicméně Schnaufer si přál pokračovat v povolání které obsahovalo létání. On a Georg Hermann Greiner si zkusili vydělávat létáním v Jižní Americe, vyrazili do Švýcarska aby se obrátili na patřičné konzuláty. Avšak hranici překročili ilegálně a byli zatčeni pohraničníky a zavřeni do vězení. Za šest měsíců byli Schnaufer a Greiner propuštěni. Schnaufer se vrátil k rodinnému obchodu s vínem, než v roce 1950 zemřel dovedl obchod k velké prosperitě. Konec jeho života přišel, během jeho obchodní návštěvy Francie kam jel pro víno, jeho otevřené sportovní auto se srazilo s nákladním vozem na hlavní silnici na jih od Bordeaux. Řidič nákladního vozu nesledoval cestu a vjel na hlavní silnici proti předpisům. Těžké plynové válce z nákladního vozu spadly na Schnauferův vůz a minimálně jeden z nich udeřil Schnaufera do hlavy. Zemřel v nemocnici 15.července 1950, dva dny po nehodě.