Bolesław Michał Gładych
| Narozen | 12.května 1918 | |
| Místo | Varšava | |
| Hodnost | Flight leutnant | |
| Kampaně | Francie, Velká Británie | |
| Sestřely celkem | 17 | |
| Úmrtí |
Bolesław Michał Gładych se narodil 17.května 1918 ve Varšavě. Na začátku roku 1938 nastoupil do letecké školy v Deblinu. V počátku války v září 1939 ještě neměl dokončený výcvik. Gładych ještě létal na školním PWS-10 a na něm si osvojoval řízení pro PZL P-7 a PZL P-11.
Po porážce Polska odešel do Rumunska a odtamtud do Francie. Zde vstoupil do nedávno vytvořené dobrovolnické Finské eskadry, aby se mohl zúčastnit bojů v sovětsko-finské válce. Kromě dvou francouzských pilotů (majora Demarne a kapitán Pougevo) byli všichni dobrovolníci Poláci. Při vytváření tohoto útvaru byl dán důraz na to, že Finsko vzápětí po Polsku bude vystavené přepadení od Stalina. Ale díky rychlosti války se eskadra nedostala na frontu a byla změněná na polskou jednotku s názvem Groupe de Chasse I./145. Jejím velitelem byl major Kepski.
Výzbroj se skládala ze stíhaček Caudron Cr-714 Cyclone. Tento letoun byl novým a zajímavým návrhem stíhačky, ale jako každý nový projekt trpěl mnohými technickými problémy. Nicméně, tato letadla existovala a byla schopna bojového nasazení. Poláci na nich létali proti němcům a udatně bojovali.
10.června 1940 měl Gładych letící na Cyclonu dramatický letecký souboj s Bf 109. Po pádu Francie, podporučík Gładych spolu s dalšími polskými letci odjel na Britské ostrovy. 21.dubna 1941 dokončil přeškolování na britské stíhačky a byl odeslán k 303.squadroně. Již za pět dnů dosáhl svůj první sestřel, který se stal 250 dosaženým vítězstvím polských pilotů v Anglii. 23.června 1941 se squadrona účastnila dvou misí nad Francií. Gładychův letoun Spitfire Mk.V byl poškozen a pilot při návratu musel nouzově přistát. V říjnu 1941 si Gładych na svůj účet připisuje další sestřelený letoun nepřítele.
Od 9.července 1942 do 16.září 1942, Gładych létal v 302. squadroně „město Poznaň“. Na začátku roku 1943 byl povýšen na důstojníka. Na jaře 1943 během těžkého boje nad městem Lille (Francie) Gładych sestřelil další německou stíhačku.
Na podzim roku 1943 Gładycha postihla smůla. Omylem zaútočil (naštěstí špatně) na dopravní letadlo na jehož palubě byl Winston Churchill. Anglické vrchní velení žádalo odsouzení smolařského pilota a polské velení Gładycha zbavilo možnosti létat.
Jednou Gładych potkal kapitána Francise Gabreskiho, který předtím létal v polské squadroně. Ale v tu chvíli už létal ve vojenském letectvu USA a nabídl mu možnost bojovat v 56. stíhací skupině, vyzbrojené stíhačkami P-47 Thunderbolt.
Zakrátko se Gładych už s 61. stíhací squadronou účastnil mnohých bojových letů. 21. února 1944 sestřelil dva Bf 109 při jednom letu. Avšak nejsilnější boj se uskutečnil 8.března 1944. Toho dne letěl na běžný doprovodný let amerických bombardérů, při náletu na Berlín. Během boje s Fw 190, Gładych dosáhl jednoho sestřelu. Ale brzy se ocitl sám proti dvěma němcům. Polák předvedl svojí chytrost, měl už málo munice a benzínu v nádržích, nalétal na nejbližší německé letiště Vechta. Polský pilot začal klesat a vysunul podvozek a začal nalétat na přistání. Přirozeně protiletadlové dělostřelectvo nestřílelo. Když byl nad letištěm začal najednou střílet. Reakce byla bleskurychlá, protiletadlové dělostřelectvo zahájilo okamžitě mohutnou palbu, která se především dotkla Focke Wulfů které ho pronásledovaly. Gładych dal plný plyn a zmizel z nebezpečného místa. Když přelétal La Manche motor jeho P-47 utichl a on byl nucen za kanálem nouzově přistát. Za tento let obdržel Stříbrnou hvězdu.
Po demobilizaci emigroval do USA. Dokončil lékařskou fakultu jedné z univerzit a poté se stal doktorem a praxi provozoval jako doktor-psychoterapeut. Praxi měl v Seattlu. Na živu byl ještě v roce 2002.