RWD RWD-10
RWD RWD-10
| Motor | : | řadový vzduchem chlazený čtyřválec PZInz Junior 4I o výkonu 120 koní (licenční Walter Junior 4) |
| Rozpětí | : | 7,50 m |
| Délka | : | 6,13 m |
| Výška | : | 2,00 m |
| Nosná plocha | : | 9,00 m² |
| Hmotnost | : | 350 kg |
| Vzletová hmotnost | : | 475 kg |
| Maximální rychlost | : | 230 km/h |
| Cestovní rychlost | : | 180 km/h |
| Maximální rychlost stoupání | : | 372 m/min |
| Dolet | : | 360 km |
| Dostup | : | 6 000 m |
| Posádka | : | 1 |
Roku 1933 DWL vyprojektovalo malé sportovní letadlo, na němž bylo možné provádět vyšší pilotáž s prvky vzdušného boje. Jeho letové a technické charakteristiky byl blízké PZL P-7a, který patřil mezi základní polské stíhačky. Projekt byl vyvinutý Jerzim Drweczkim. Prototyp dostal označení SP-ALC a motor Cirrus Hermes IIB a byl zalétán c červenci roku 1933 na letišti Okecie.
Na jeho základě byl postaven první sériový RWD 10 (SP-BGY), který se odlišoval motorem PZInz Junior 4I a fotokulometem K-28. Druhý prototyp SP-BGT se účastnil předváděcích letů v Bukurešti, Sofii, Bělehradu, Aténách a Budapešti.
V roce 1937 byla postavena série 20 letadel, 19 z nich bylo předáno 127.skupině, jenž měla základnu na letišti Mokotowski.
Ale letectvo po havárii třech letadel, RWD 10 odmítlo a velmi brzy zbylé stroje předalo do aeroklubů. Toto se netýkalo letadel s označením SP-ALC a SP-KTT, které působily u štábní letky. V září roku 1939 byl jeden RWD 10 s označením SP-BLZ používán jako spojovací armádou Krakow a druhý z Wilenského aeroklubu byl prodán do Litvy.