Alexandr Ivanovič Koldunov
| Narozen | 20.září 1923 | |
| Místo | Moščinovo | |
| Hodnost | Vrchní maršál letectva | |
| Kampaně | SSSR | |
| Sestřely celkem | 46 | |
| Úmrtí | 7.června 19992 |
Alexandr Ivanovič Koldunov se narodil 20.září ve vesnici Moščinovo v Monastyrščinském okresu Smolenského kraje v rodině úředníka. Členem VKP(b) KPSS byl od roku 1944. Dosáhl středního vzdělání. V Rudé armádě byl od roku 1941. Absolvoval Reutovskij aeroklub a v roce 1943 dokončil Kačinskou vojenskou leteckou školu pro piloty.
Na frontu Velké Vlastenecké války se dostal v květnu 1943 na Jihozápadním frontu a 3.Ukrajinském frontu. Byl nejprve řadovým pilotem, později byl velitelem roje, následovala funkce zástupce velitele letky a poté funkce velitele letky 866.stíhacího leteckého pluku (288.stíhací letecké divize, 17.letecké armády).
Do začátku května 1944 kapitán A.I. Koldunov uskutečnil 223 bojových letů, zúčastnil se 45 leteckých soubojů, samostatně sestřelil 15 letadel nepřítele a jedno letadlo sestřelil ve skupině.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR byl 2.srpna 1944 za hrdinství v boji a projevenou odvahu a statečnost Alexandru Ivanoviči Koldunovi udělen titul Hrdina Sovětského Svazu a předán řád Lenina a medaile Zlatá Hvězda (číslo 3465).
Celkem za léta války major A.I. Koldunov uskutečnil 412 bojových letů, zúčastnil se 96 leteckých soubojů ve kterých sestřelil samostatně 46 letadel nepřítele.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR byla 23.února 1948 za hrdinství a odvahu projevenou v boji s německými okupanty Alexandru Ivanoviči Koldunovi udělena medaile Zlatá Hvězda.
V poválečném období A.I. Koldunov velel stíhacímu leteckému pluku, stíhací letecké divizi, později byl zástupcem velitel a následně velitelem Bakinského okruhu PVO. V roce 1952 dokončil Vojenskou leteckou akademii a v roce 1960 vystudoval Vojenskou akademii Generálního štábu.
Od listopadu 1970 generálporučík letectva A.I. Koldunov velel vojskům Moskevského okruhu PVO. V roce 1971 mu byla udělena vojenská hodnost generálplukovník letectva. Od prosince 1975 byl 1.zástupcem vrchního velitele vojsk PVO Sovětského Svazu. V letech 1978 až 1987 byl vrchním velitelem vojsk PVO, z toho vyplývala funkce zástupce ministra obrany SSSR. V roce 1984 mu byl udělena nejvyšší hodnost vrchního maršála letectva, v témže roce byl poctěn titulem laureáta Leninské ceny. Člen CK KPSS od roku 1981 (v letech 1971 až 1976 byl kandidátem). Dělal poslance Nejvyššího Sovětu SSSR na 9., 10. a 11. sjezdu.
Během roku 1987 A.I. Koldunov rezignoval a žil dál v Moskvě, Zemřel 7.června 1992 v Moskvě po dlouhé a těžké nemoci.
Vyznamenán byl třemi řády Lenina, šesti řády Rudého praporu, řádem Alexandra Něvského, dvěma řády Vlastenecké války 1.stupně, řádem Rudé Hvězdy, řádem za službu vlasti ve VS SSSR 3.stupně, mnoha medailemi a zahraničními řády.
Bronzová bysta dvojnásobného hrdiny Sovětského Svazu A.I. Koldunova je umístěno v jeho rodišti.