Alexej Semjonovič Smirnov
Narozen | 7.února 1917 | |
Místo | Palcevo | |
Hodnost | Plukovník | |
Kampaně | Finsko, SSSR | |
Sestřely celkem | 34 | |
Úmrtí | 7.srpna 1987 |
Alexej Semjonovič Smirnov se narodil 7.února 1917 ve vesnici Palcevo (nyní Rameškovská okres Tverdovského kraje) v rolnické rodině. Členem VKP(b)KSSS byl od roku 1941. Dokončil neúplnou střední školu, poté pracoval jako zámečník v železniční stanici Kalinin.
V Rudé armádě byl od roku 1938. V tomtéž roce dokončil Oděsskou vojenskou leteckou školu pro piloty a od prosince roku 1938 sloužil v letecké jednotce Moskevského vojenského okruhu a poté byl převelen do Leningradského vojenského okruhu. Účastnil se Sovětsko-Finské války v letech 1939 až 1940.
Na frontě Velké Vlastenecké války byl od června roku 1941. Sloužil jako velitel roje a zástupce velitele letky na Leningradském, Volchovském, Voroněžském, Severo-Západním a Kalininském frontu.
Do srpna roku 1943 zástupce velitele letky 28.gardového stíhacího letecké pluku (5.gardové stíhací letecké divize, 6.letecké armády, Severo-Západního frontu), gardový kapitán A.S. Smirnov uskutečnil 312 bojových vzletů, v 36 vzdušných bojích sestřelil 13 letadel nepřítele.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu byl dne 28.září 1943 za hrdinství v boji a projevenou odvahu a statečnost, udělen Alexeji Semjonoviči Smirnovovi titul Hrdiny Sovětského Svazu, odevzdán Leninův řád a medaile Zlatá hvězda (№1213).
Od října roku 1943 gardový major A.S. Smirnov velel letce 28.gardového stíhacího leteckého pluku (5.gardové stíhací letecké divize, 11.stíhacího leteckého sboru, 3.letecké armády) na 1. a 2. Přibaltském frontu. Do září roku 1944 uskutečnil 396 bojových vzletů a samostatně sestřelil 31 letadel nepřítele a 1 letadlo sestřelil ve spolupráci.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR byl 23.února 1945 za úspěšné velení letce a projevenou odvahu a statečnost ve vzdušných bojích nad Běloruskem a nad Východním Pruskem Alexej Semjonovič Smirnov vyznamenán druhou medailí Zlatá hvězda (№4182).
Od ledna roku 1945 A.S. Smirnov bojoval ve funkci zástupce velitele gardového stíhacího leteckého pluku v 3. Běloruském frontu.
Projevoval vysoké letecké mistrovství a tvořivost v taktice vzdušného boje. A.S. Smirnov za léta války uskutečnil 457 bojových vzletů a absolvoval 72 leteckých bojů s nepřítelem, sestřelil 34 nepřátelských letadel.
Po skončení války gardový podplukovník A.S. Smirnov velel několika leteckým plukům. V roce 1947 zakončil Vyšší letecko-taktické kursy pro zlepšení důstojnického sboru. Od roku 1950 působil jako starší instruktor letecké techniky pilotáže u vojenského letectva Moskevského vojenského okruhu. V roce 1952 byl povýšen do hodnosti plukovník. Od roku 1954 byl záloze. Žil celá léta v Moskvě, kde i zemřel 7.srpna 1967. Pochován je v Moskvě na Kuncevském hřbitově.
Vyznamenán byl dvěma Leninovými řády, pěti řády Rudého praporu, řádem Alexandra Něvského, dvěma řády Vlastenecké války 1.stupně, řádem Rudé hvězdy a dalšími medailemi.
Bronzová bysta dvojnásobného Hrdiny Sovětského svazu A.S. Smirnova je vystaveno ve městě Rameški v Tverském kraji.