Boris Borisovič Glinka
| Narozen | 27.září 1914 | |
| Místo | Krivoj Rog, Ukrajina | |
| Hodnost | Plukovník | |
| Kampaně | SSSR | |
| Sestřely celkem | 30 | |
| Úmrtí | 11.května 1967 |
Boris Borisovič Glinka se narodil 27.září 1914 v Krivém Rogu v Dněpropetrovském kraji na Ukrajině v rodině dělníka. Byl členem VKP(b) od května roku 1940. V roce 1928 dokončil sedmi třídní školu. V roce 1929 odešel pracovat na šachtu. V roce 1934 dokončil hornickou průmyslovou školu. Pracoval jako směnový technik a současně se učil létat v aeroklubu. Roku 1936 ukončil leteckou školu GVF ve městě Cherson a byl z něj letecký instruktor. V RKKA byl od 31.prosince 1939. V roce 1940 dokončil Osmou Oděsskou vojenskou leteckou školu nesoucí jméno P.D. Osipenka. Po jejím ukončení v ní zůstal působit jako letecký instruktor.
Na frontě Velké Vlastenecké války byl od června 1941. Spolu s bratrem Dmitrijem Borisovičem Glinkou bojoval v Krymském a Severokavkazském frontu.
Titul Hrdiny Sovětského Svazu a předání řádu Lenina a medaile Zlatá Hvězda (číslo 991) byl poručíku Borisi Borisoviči Glinkovi udělen Příkazem Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR 24.května 1943 za uskutečnění 200 bojových letů a 10 sestřelených letadel nepřítele.
Potom bojoval na Jižním a Zakavkazském frontu. V červenci 1943 ve vzdušném boji nad řekou Vorsklou při letu na Aircobře taranem (úderem vrtule) do kormidel srazil k zemi nepřátelskou stíhačku. S těžce poškozeným letadlem se dokázal vrátit na letiště.
V květnu 1944 když se Alexandr Ivanovič Pokryškin stal velitelem divize, byl Boris Borisovič Glinka jmenován velitelem 16.gardového stíhacího leteckého pluku (16.GIAP), známého nejen vysokým bojovým duchem, ale i charakterem. Byl to pluk opravdových stíhacích es. B. Glinka měl velkou autoritu a podle slov Pokryškina, on rychle zavedl pořádek.
Avšak funkce velitele 16.GIAP pro něj byla osudná. 16.července 1944 byla Glinkova Airacobra při bojovém letu sestřelena Messerschmittem Bf 109. Po opuštění letadla si zlomil nohu a klíční kost o stabilizační plochy. Velice neochotně opouštěl svoje letce. Po uzdravení se již nesměl vrátit k bojovému útvaru.
Účastnil se bojů se čtvrtým, druhým a prvním Ukrajinským frontem. Ve vzdušných bojích za jeden a půl roku sestřelil sám 30 letadel nepřítele a ve skupině 1 letadlo nepřítele. V jednom boji na konci války byl zraněn.
Po válce prodloužil službu ve vojenských leteckých silách. V roce 1952 plukovník Boris Borisovič Glinka dokončil Krasnoznamjonnou vojenskou leteckou akademii. Od roku 1960 sloužil v Borisoglebské Krasnoznamjonné vojenské letecké škole, v Centru přípravy pro kosmonauty. V Centru předával své letecké zkušenosti prvním kosmonautům.
Stará válečná zranění se začala projevovat a Boris Borisovič Glinka zemřel 11.května 1967 po těžké nemoci. Pohřben je ve Hvězdném městečku v Moskevském kraji.
Vyznamenán byl řádem Lenina, třemi řády Rudého praporu, řádem Vlastenecké války 1.stupně, Rudou Hvězdou, medailí za bojové zásluhy a dalšími medailemi.
Bratři hrdinové: Hrdina Sovětského Svazu Boris Borisovič Glinka a dvojnásobný Hrdina Sovětského Svazu Dmitrij Borisovič Glinka