Georgij Dmitrijevič Kostylev
| Narozen | 20.dubna 1913 | |
| Místo | Oranienbaum | |
| Hodnost | major | |
| Kampaně | Finsko, SSSR | |
| Sestřely celkem | 20 | |
| Úmrtí | 30.listopadu 1960 |
Narodil se 20.dubna 1914 ve městě Oranienbaum v Sankt Peterburgské gubernii. Dokončil devět tříd, poté studoval na Osoaviachimě a v roce 1934 dostudoval na Centrální letecké škole v Tušinu. 18.srpna 1939 byl poctěný čestným osvědčením Za výbornou techniku pilotáže a akrobatické letecké mistrovství.
Kostylev jako jeden z mála letců stíhačů nedokončil Vojenskou leteckou školu. Po studiu ve Vojenské letecké škole byl odvelený k vojenskému námořnictvu. V roce 1939 sloužil v oddíle stíhacího letectva. Účastnil se sovětsko-finské války, za což byl vyznamenán řádem Rudého praporu.
Již v druhé polovině července roku 1941, vzlétal z letiště v Klopicích u Leningradu a na I-16 získal 7 vítězství. Svůj první letoun Bf 110 sestřelil 15.července a 20.července zničil ve vzdušném boji hned dva Ju 88 a jeden Bf 110. Na konci srpna velitel letky 5.stíhacího leteckého pluku (později 3.GIAP) VVS KBF G.D. Kostylev na právě obdrženém LaGGu sestřelil Bf 109. 16.září v páru s I.Kaberovem sestřelili po jednom Ju 87 a tím rozprášili skupinu Ju 87, které neustále napadali křižník Marat. 5.února 1942 byl G.D. Kostylev poprvé a naposledy sestřelen, byl raněn do ruky a musel přistát na padáku.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR byl 23.října 1942 Georgij Dmitrijevič Kostylev za 233 bojových vzletů, 59 vzdušných bojů, 9 samostatně sestřelených letadel nepřítele a 34 letadel sestřelených ve spolupráci vyznamenán titulem Hrdiny Sovětského svazu, obdržel řád Lenina a medaili Zlatá hvězda.
Od května do října roku 1942 bojoval na Hurricanu, na jehož levém boku měl velký nápis "За Рус!". 7.listopadu opět na LaGG 3 sestřelil Kostylev v jednom boji dva Junkersy. Do neblahého únorového večera roku 1943 uskutečnil Kostylev desítky bojových vzletů na LaGG 3, Hurricanu, MiG 3 a Jak 1. Na podzim roku 1942 byl jmenovaný velitelem letky. Po návratu z trestního praporu byl přijat do 4.gardového stíhacího leteckého pluku VVS KBF, kde na La 5 samostatně sestřelil 9 letadel nepřítele, z toho byly tři FW 190. Byl sice miláčkem leteckého a pozemního personálu u jednotek kde sloužil, ale nebyl v oblibě u divizních velitelů. Po říjnu 1942 nebyl vyznamenán ani jedním řádem. V polovině roku 1942 odpověděl na nespravedlivé výtky jednoho leningradského novináře, že skupinových vítězství má o hodně víc, že od nynějška budou jeho osobní vítězství vytlačovat skupinová a nebude zvětšovat společný účet, dokud ho nevyrovná množstvím samostatně sestřelených letadel.
Na konci října roku 1943, brzy po navrácení důstojnické hodnosti a navrácení všech vyznamenání, byl Kostylev odvolán z 4.GIAP velitelem námořního letectva a jmenován do funkce hlavního inspektora VVS KBF pro stíhací letectvo. Později přiletěl k pluku s inspekcí a začal létat na bojové úkoly, získával vítězství, ale nikdy si již nepřipsal skupinový sestřel, všechny takové sestřely připisoval těm, kteří s ním létali do boje.
Velkou Vlasteneckou Válku ukončil Dmitrij Georgijevič Kostylev se 400 bojovými vzlety, zúčastnil se 89 vzdušných bojů v nichž sestřelil samostatně 20 letadel nepřítele a dalších 34 sestřelil ve spolupráci.
V září roku 1946 odešel do zálohy. Poté pracoval od roku 1946 do prosince roku 1947 v Rize jako ředitel pivovaru. Potom pracoval jako strojvůdce na parní lokomotivě při výstavbě Verchne-Svirské GES v letech 1948 až 1949. V letech 1950 až 1951 pracoval jako ředitel Lomonosovského slévárenského závodu. Od prosince roku 1951 se vrátil do řad vojenského letectva 8.VMF. Do července roku 1953 sloužil jako navigátor PUiN IA 90.stíhací letecké divize. Poté co odešel v roce 1953 opět do zálohy, pracoval jako kontrolní mistr ve městě Bodajbo, poté pracoval dále jako strojvůdce motorového vozu, dělník v lesním závodě, zednický mistr.
Zemřel 30.listopadu 1960. Podle závěti byl Dmitrij Georgijevič Kostylev pohřbený na pamětním hřbitově obránců Oranienburského předmostí v Lomonosovu, tam kde jako chlapec chodil na houby a během války tam byl s puškou v ruce. Jeho jméno nese v Oranienbaumu ulice.
Vyznamenán byl dvěma řády Lenina, dvěma řády Rudého praporu a mnoha dalšími medailemi.