Kiril Alexejevič Jevstignějev
| Narozen | 17.února 1917 | |
| Místo | Chochly | |
| Hodnost | Generálmajor letectva | |
| Kampaně | SSSR | |
| Sestřely celkem | 53 | |
| Úmrtí | 29.srpna 1996 |
Narodil se 17.února roku 1917 v osadě Chochly (nyní Šumichinský okres, Kurganská oblast) v rodině rolníka. Národnosti byl Ruské. Člen KSSS od roku 1943. Dokončil sedmi třídní Šumichinskou střední školu. Nastoupil do Čeljabinské tovární školy, kde dosáhl specializace strojaře. Pracoval v Čeljabinském traktorovém závodě a učil se v aeroklubu.
V Armádě od září roku 1938. Dokončil Bijskou vojenskou školu jako pilot v roce 1941, po jejím skončení pracuje jako letecký instruktor. Konečně roku 1942 byl povolán do Moskvy k hlavnímu štábu VVS pro přebírání amerických stíhacích letounů Bell P-39 Airacobra na základě smlouvy Lend-Lease ze Spojených Států. V Moskvě Jevstignějev po odvážném střetnutí se známým letcem I.S.Soldatěnkem a dosáhl tím odeslání na frontu.
Na frontě Velké Vlastenecké války byl od 17.března roku 1943. Svoje první vítězství dosáhl na obloze nad Kurským obloukem. 7.července roku 1943 sestřelil vedoucího deseti nepřátelských bombardérů.
Druhého dne útočí proti devíti hloubkovým bombardérům Ju-87 a znovu sestřeluje vedoucího. Poté sleduje odlet nepřítele, a sestřeluje k zemi druhý bombardér. V tomtéž dni Kiril sestřeluje ještě jeden Junkers. 9.července Jevstignějev sestřeluje Bf-109. 13. a 16.července znovu sestřeluje po jednom Messerschmidtu.
5. srpna roku 1943 ve skupině složené z osmi Lavočkinů La-5 letěl jako ochranný doprovod nad vozy sovětského vojska při postupu k Belgorodu. Ve vzdušném boji byl sestřelen, byl poraněn na obou nohách. V lazaretu přemluvil doktora aby upustil od amputace chodidla. Po devíti dnech a nocích v noci s berlemi utekl z nemocnice! Prošel třicet pět kilometrů k nejbližšímu letišti, odtud byl přepraven ke své jednotce. Po měsíci opět letěl s letkou na bojový úkol. Pravda, ze začátku se k letounu dostával s berlema.
Nadporučík Jevstignějev do listopadu 1943 vykonal 144 vzletů, sestřelil 23 letadel nepřítele a ve spolupráci 3 letouny nepřítele.
Titul Hrdiny Sovětského Svazu a odevzdání řádu Lenina a medaile Zlatá hvězda veliteli letky 240.stíhacího leteckého pluku (302.stíhací letecké divize, 4.stíhacího leteckého sboru, 5.letecké armády, 2.ukrajinského frontu) nadporučíku Kirilu Alexejeviči Jevstignějevovi udělen 2.srpna roku 1944.
Gardový kapitán Jevstignějev do října roku 1944 vykonal ještě 83 vzletů a sestřelil 20 letadel nepřítele.
23.února roku 1945 velitel letky 178.gardového stíhacího leteckého pluku (14.gardové stíhací letecké divize, 3.gardového stíhacího leteckého sboru, 5.letecké armády, 2.ukrajinského frontu) gardový kapitán K.A. Jevstignějev byl vyznamenán druhou medailí Zlatá hvězda Hrdiny Sovětského Svazu.
Válku K.A. Jevstignějev skončil jako velitel 178.gardového stíhacího leteckého pluku. Poslední boj uskutečnil na obloze Polska. Celkem za léta války vykonal víc jak 300 bojovných vzletů, zúčastnil se 120 vzdušných bojů, sestřelil sám 53 letadel nepřítele a ve spolupráci další 3 nepřátelská letadla.
V roce 1949 zakončil letecko-taktický kurs, v roce 1955 dokončil Vojenskou leteckou akademii, v roce 1960 dostudoval Vojenskou akademii generálního štábu. V roce 1966 byl povýšen do hodnosti generálmajora letectva. Od roku 1972 byl v záloze. Žil v Moskvě. Zemřel 29.srpna roku 1996.
Vyznamenání: řád Lenina, 4x řád Rudého praporu, řád Suvorova 3 stupně, řád Vlastenecké války 1 a 2 stupně, řád Rudé hvězdy, medaili za bojové zásluhy, řádem Britské říše V.stupně.