Nikolaj Stěpanovič Kijančenko
| Narozen | 22.září 1908 | |
| Místo | Obuchov | |
| Hodnost | plukovník | |
| Kampaně | Chasan (korejsko-sovětské pomezí), SSSR | |
| Sestřely celkem | 17 | |
| Úmrtí | 14.října 1992 |
Narodil se 22.září 1908 ve vesnici Obuchov (nyní město v Kijevském kraji na Ukrajině) v rodině dělníka, národnosti byl ukrajinské. Člen VKP(b) byl od roku 1931. V roce 1930 dokončil průmyslovou školu pro spojaře, poté pracoval v rozhlasové ústředně v Obuchově.
V Rudé armádě byl od roku 1930. Dokončil školu pro mladší velitele, poté sloužil jako velitel oddílů, čety a spojařské roty. Účastnil se bojů s japonci u jezera Chasan v roce 1938. V roce 1940 dokončil Kačinskou vojenskou leteckou školu pro piloty. V témže roce byl jmenován zástupcem velitele letky ve stíhacím letectvu.
Velké Vlastenecké války se účastnil od června roku 1941. Na počátku bojoval v sestavě 160.stíhacího leteckého pluku na letadle I-16, později bojoval na La 5. Na začátku listopadu roku 1942 byl N.S. Kijančenko jmenován velitelem letky 5.stíhacího leteckého pluku. Letka jíž velel, za osm měsíců uskutečnila 517 bojových vzletů, zúčastnila se 201 vzdušných bojů ve kterých sestřelila 84 letadel nepřítele. V červnu roku 1943 byl N.S. Kijančenko jmenovaný zástupcem velitele 106.gardového stíhacího leteckého pluku a později navigátorem pluku. Svůj poslední 46 vzdušný boj uskutečnil 28.dubna 1945 v prostoru Gubina (Guben) 60 kilometrů východně od Cottbusu.
Celkem za léta války gardový major Kijančenko uskutečnil 360 bojových vzletů, v nich se účastnil 46 vzdušných bojů, ve kterých sestřelil samostatně 17 letadel nepřítele a další čtyři sestřelil ve spolupráci.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR byl 27.června 1945 Nikolaji Stěpanoviči Kijančenkovi udělen titul Hrdiny Sovětského svazu, předán řád Lenina a medaile Zlatá hvězda (№7649).
V roce 1953 dokončil Vyšší kursy pro zdokonalení důstojnického sboru. Od roku 1958 byl plukovník Kijančenko v záloze. Poté pracoval jako dispečer v civilním letectvu. Žil v Kijevě, kde i zemřel 14.října 1992.
Vyznamenán byl třemi řády Lenina, třemi řády Rudého praporu, dvěma řády Vlastenecké války 1.stupně, dvěma řády Rudé hvězdy a mnoha dalšími medailemi.