Petr Afanasjevič Pokryšev
| Narozen | 24.srpna 1914 | |
| Místo | Golaja Pristaň | |
| Hodnost | Generálmajor | |
| Kampaně | SSSR | |
| Sestřely celkem | 31 | |
| Úmrtí | 28,srpna 1967 |
Petr Afanasjevič Pokryšev se narodil 9.srpna 1914 ve vesnici Golaja Pristaň (nyní město v Chersonského kraje na Ukrajině) v rodině rolníka. Národnosti byl ukrajinské. Členem VKP(b) KPSS byl od roku 1941. Vystudoval školu FZU.
V Rudé armádě byl od roku 1934. V roce 1935 dokončil Oděsskou vojenskou leteckou školu. Účastnil se Sovětsko-Finské války v letech 1939 až 1940.
18.prosince 1939 Vyborgu finští stíhači zaútočili na skupinu sovětských bombardérů. Na pomoc jim vyletěla letka 7.IAP KBF. Protivníka nenašli a tak se věnovali bitevnímu útoku na železniční soupravy. Nečekaně se ve vzduchu objevili 3 finské Fokkery D-21. Poručík Pokryšev zaznamenal jako první nebezpečí a otočil svojí skupinu proti protivníkovi. Během následujícího boje se mu podařilo sestřelit vedoucího finské skupiny. Boj probíhal nad finským územím a finové proti útočícím sovětským stíhačům zahájili protiletadlovou palbu. Jeden náboj zasáhl Pokryševův stroj a zapálil ho. Pokryšev dokázal nouzově přistát do lesa a zůstal naživu.
Těžký boj měla letka 7.stíhacího leteckého pluku (IAP) v čele s F.I. Šinkarenkem se skupinou finských stíhačů 23.prosince 1940. V tomto boji Pokryšev dosáhl dalšího vítězství. Po jednom letadle také sestřelili A.D. Bulajev, G.P. Larionov a další letci. Celkem finové v tomto boji ztratili 10 letadel.
22.června 1941 se nadporučík Pokryšev dostal k 154.IAP, umístěném pod Leningradem. Už 25.června na svém I-16 dosáhl prvního sestřelu, stal se jím průzkumný Ju 88. Dva další sestřely následovaly 29.června a 3.července. 1941.
Léto a podzim roku 1941 byly těžkým časem pro sovětské vojenské letectvo. Pod vedením Majora Johannese Trautlofta eskadra JG 54 „Grüneherz“, jedna z nejlepších v Luftwaffe nesla hlavní tíhu bojů nad Leningradem. Ale jeden ze sovětských stíhacích útvarů - 39.IAD docela úspěšně působil proti tak zkušeným německým letcům. Během srpna 1941 si 39.IAD činila nárok na polovinu z 213 sestřelených německých letadel v tomto prostoru. Pokryšev tomu napomohl svými 4 sestřely. Za úspěchy během prvních těžkých měsíců války ho stanovili velitelem letky 154.IAP, kterému velel plukovník A.A. Matvějev. Tento pluk dostal jako jeden z prvních na základě lend lease americké stíhačky Curtiss P 40 Tomahawk.
17.prosince 1941 pět Tomahawků pod velením Pokryševa letělo jako doprovod dopravních letadel, byli atakováni devíti Bf 109F. V průběhu boje Pokryšev sestřelil jedno letadlo, pilotem byl velitel I./JG 54 hauptmann Julius von Stella, který měl na svém kontě 15 sestřelů, o nichž svědčili značky na kormidle jeho messerschmittu.
Během zimy 1941 až 42 Tomahawky 154.IAP měly na starost ochranu Cesty života, spojující Leningrad s Velkou zemí. Během roku 1942 dostal pluk nové P 40E Warhawk. Jeden ze strojů označený bílým číslem 50 dostal Pokryšev. 24. a 25.dubna 1942 podnikala Luftwaffe soustředěné nálety za použití 165 bombardérů se stíhací ochranou na přístav Kronstadt. Jejich protivníky byli piloti 154.IAP. Během těchto dnů bylo v urputných bojích sestřeleno a poškozeno 35 německých letadel a 5 sovětských letadel. Tento debakl přinutil německé velení přestat s dalšími nálety na Kronstadt.
Do července roku 1942 Pokryšev uskutečnil 211 bojových letů a účastnil se 38 leteckých bojů v nichž sestřelil sám 11 letadel a dalších 7 ve skupině. Během léta a podzimu roku 1942 sestřelil dalších 11 letadel. Pluk dostal v listopadu 1942 titul Gardový (29.GIAP). Pokryševovi úspěchy byly zajímavé: během 282 letů do února 1943 vedl 50 leteckých bojů v kterých sestřelil sám 22 letadel a 7 dalších ve skupině.
10.února 1943 mu byl udělen titul hrdiny Sovětského Svazu za vítězství dosažená do července 1942. Na jaře roku 1943 byly všechny P 40 předány 196.IAP a pluk dostal nová letadla Jak 7B. 13.července 1943 komisař 29.GIAP Pokryšev sestřelil v Leningradském prostoru Fw 190 z JG 54. Jak se ukázalo tak jeho pilotem byl oberfeldwebel Peter Bremer eso se 40 sestřely ze štábní letky, padl do zajetí když musel nouzově přistát na sovětském území.
V červnu 1943 byl Pokryšev již majorem, převzal velení 159.IAP létajícího na stíhačkách La 5. V tomto pluku i ukončil válku, vypracoval si reputaci nejen výborného letce, ale i dobrého vůdce. Projevovala se jeho osobní statečnost, výdrž a sebeovládání ve vzdušných bojích, mistrovsky zvládal manévrování.
6.září 1943 letěl Pokryšev v čele dvou stíhacích párů na ochranu pozemní armády. V té době se na nebi objevilo 12 Junkersů s ochranou v podobě čtyř Bf 109. Oklamal nepřátelské stíhače a zaútočil na bombardéry a sestřelil 2 Junkersy. Pokryševova čtveřice z boje vyšla beze ztrát.
Ve svých posledních 27 bojích, sestřelil Pokryšev ještě 18 německých letadel. 24.srpna 1943 byl vyznamenán druhou Zlatou Hvězdou hrdiny Sovětského Svazu za vítězství dosažená do února roku 1943. Krátce potom utrpěl úraz. Při jednom z cvičných letů na letadle UTI-4 (dvoumístná verze I-16) letěl s pilotem Kudrjacevým, jim nečekaně vzplanul motor ve výšce 400 metrů. Zkusili se dostat na letiště, ale nedokázali to.
Ale Pokryševova kariéra tím neskončila. Letecký konstruktér Alexandr Jakovlev mu navrhl, že udělá speciální úpravu na stíhačce Jak 9 pro zraněného Pokryševa. Už v říjnu 1943 ho slavnostně předal odvážnému letci.
Na tomto stroji Pokryšev létal do konce války. Velel 159.stíhacímu leteckému pluku, který se stal pod jeho velením jedním z nejlepších ve vojenském letectvu SSSR. V pluku byla známá esa Vladimír Serov (41 sestřelů) a Petr Licholetov (25 samostatných sestřelů a 5 ve skupině). Za aktivní účast v bojích nad Estonskem a osvobození hlavního města dostal 159.IAP pojmenování Talinský.
Po válce v roce 1954 odvážný stíhací letec vystudoval akademii Generálního štábu. Pokračoval dál ve službě ve velitelské funkci ve vojsku PVO. Byl poslancem Nejvyššího Sovětu na 3.sjezdu. Od roku 1961 byl generálmajor letectva P.A. Pokryšev ve výslužbě.
Žil v Leningradu (nyní Petrohrad). Pracoval jako náčelník Leningradského letiště. Tragicky zahynul 22.srpna 1967, utopil se. Pohřbený je ve městě Golaja Pristaň v Chersonském kraje na Ukrajině.
Byl vyznamenán řádem Lenina, třemi řády Rudého praporu, řádem Alexandra Něvského, řádem Vlastenecké války 1.stupně, dvěma řády Rudé hvězdy a mnoha dalšími medailemi.
Bronzová bysta dvojnásobného hrdiny Sovětského Svazu P.A. Pokryševa je vystaveno v jeho rodišti. Jeho jméno nese ulice ve městě Doněck na Ukrajině.