Sergej Ivanovič Gricevec
| Narozen | 6.července 1909 | |
| Místo | Borovcy | |
| Hodnost | major | |
| Kampaně | Španělsko, Chalkin Gol (Mongolsko) | |
| Sestřely celkem | 42 | |
| Úmrtí | 16.září 1939 |
Narodil se 6.července 1909 ve vesnici Borovcy v Grodnenské gubernii (nyní Baranovičský okres Brestského kraje v Bělorusku) v rolnické rodině. Člen VKP(b) od roku 1931. V řadách RKKA byl od roku 1931.
V letech První světové války byla rodina S.I. Gricevce přemístěna do osady Šumicha v Kurganském kraji. V této osadě prožil budoucí letec své dětství a mládenecké roky. Zde také dokončil sedmiletou školu a poté pracoval na železnici. V roce 1927 odjel do města Zlatoust v Čeljabinském kraji, kde začal pracovat jako zámečník strojního závodu.
V roce 1931 Gricevec po komsomolském putování zamířil na studia do Orenburgské vojenské letecké školy a navždy svázal svůj život s vojenským letectvem. Po jejím dokončení v září roku 1932 sloužil v Kijevském stíhacím leteckém oddílu, za rok velel roji v 1.Krasnoznamenné stíhací letecké letce na Dálném východě. Úspěchů mladého letce si všimlo velení a proto byl v roce 1936 převelen ke studiu na Oděsské škole vzdušného boje, po jejím ukončení ji opustil jako pilot instruktor. Od roku 1938 působil Gricevec v Kirovabadské letecké škole a připravoval pro vzdušný boj španělské republikánské letce a sám psal hlášení s prosbou o odeslání do bojujícího Španělska, aby mohl bojovat proti fašismu.
Nakonec byl v červnu roku 1938 se zahraničním cestovním pasem na jméno Sergej Ivanovič Gorev a spolu s 34 letci dobrovolníky vstoupil do řad republikánského letectva. Za 116 dní pobytu ve Španělsku, se velitel letky stíhačů Gricevec účastnil 57 vzdušných bojů. V některých dnech uskutečnili letci i 5 až 7 vzletů. Ve Španělsku se projevily všechny nejlepší Gricevcovi schopnosti. Byl to člověk s neobyčejnou odvahou a statečností, v bojích dovedl k dokonalosti svoje mistrovské létání. Na svém kontě měl třicet samostatně sestřelených nepřátelských letadel a dalších sedm ve spolupráci. V některé dni se Gricevcovi podařilo zničit na svém I-16 dva, tři a jednou dokonce sedm fašistických letadel. 15.října 1938 dostali sovětští dobrovolníci rozkaz k návratu do vlasti. Na konci prosince byl Gricevec povýšen do hodnosti majora.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR byl 22.února 1939 za příkladné plnění speciálních zadání vlády pro upevnění obranné moci Sovětského svazu a za projevené hrdinství, majoru Sergejeviči Ivanoviči Gricevcovi udělen titul Hrdiny Sovětského svazu a odevzdán Leninův řád.
Odmítl navrženou funkci náčelníka Borisoglebské vojenské letecké školy pro piloty a zamířil k útvaru na Dálném východě. 28.května 1939 vtrhlo japonské vojsko na mongolské území v oblasti u řeky Chalkin Gol. Jako odpověď na tento akt agrese zaslala Sovětská vláda pomoc Mongolské národní republice v podobě techniky, výzbroje a nejzkušenějších vojáků, mezi nimi byl i Hrdina Sovětského svazu S.I. Gricevec.
Na Chalkin Golu se projevil a rozvinul Gricevcův talent. Za období od 22.června do 30.srpna 1939 na nebi Mongolské národní republiky uskutečnil 138 bojových vzletů a sestřelil 12 japonských letadel. Povedl se mu též jeden odvážný čin, který hraničil s hrdinstvím. Zachránil japonci sestřeleného velitele 70.stíhacího leteckého pluku majora V.M. Zabalujeva. Před zraky japonců, sedm kilometrů za frontovou linií Gricevec přistál na stepi, vzal Zabalujeva mezi levý bok stroje a vzpěru křídla své Čajky a úspěšně vzlétl a přistál na svém letišti.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR byl 29.srpna 1939 za příkladné plnění bojových úkolů a velké hrdinství, projevené při plnění bojových úkolů Gricevcovi udělen druhý titul Hrdiny Sovětského svazu. Bylo také rozhodnuto vybudovat bronzové sochy a postavit je v rodišti prvního Hrdiny Sovětského svazu majora Sergeje Ivanoviče Gricevce a druhého hrdiny Sovětského svazu Majora Grigorije Pantelejeviče Kravčenka. Toto byly první dvojnásobní Hrdinové Sovětského svazu.
Ale nebylo souzeno důslednému letci stíhači dvojnásobnému Hrdinovi Sovětského svazu S.I. Gricevcovi, majícímu na svém účtu 42 sestřelených nepřátelských letadel, obdržet nejvýznamnější osobní vyznamenání.
Medaile Zlatá hvězda byla zřízena Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR od 16.října 1939, ale měsíc předtím 16.září 1939 major S.I. Gricevec zahynul při letecké katastrofě u Bolbasova v Oršanském okrese Vitebského kraje. Vzlétal k novému místu určení, když se jeho letoun během startu srazil s přistávající stíhačkou.
Byl vyznamenán Leninovým řádem a řádem Rudého praporu Mongolské národní republiky.
V místě jeho smrti byl S.I. Gricevcovi postaven památník. Ve městě Baranoviči byla postavena jeho bronzová socha, v Minsku mu byl postaven památník a pamětní deska.