Sergej Ivanovič Lukjanov
| Narozen | 16.října 1910 | |
| Místo | Borisoglebsk | |
| Hodnost | podplukovník | |
| Kampaně | SSSR | |
| Sestřely celkem | 15 | |
| Úmrtí | 23.dubna 2001 |
Narodil se 16.října 1910 ve městě Borisoglebsk ve Voroněžském kraji v rodině dělníka. Členem KPSS byl od roku 1941. Dokončil šest tříd ve škole. Po té pracoval jako frézař v Borisoglebské opravně vagónů. V RKKA byl od roku 1931. Dokončil Leningradskou vojenskou teoretickou školu pro piloty v roce 1933 a Orenburgskou vojenskou leteckou školu pro piloty a letce navigátory dokončil v roce 1935.
Na frontě Velké Vlastenecké války byl od srpna roku 1941. 7.září 1942 srazil v prostoru nad městem Mozdok taranem nepřátelský letoun.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR byla 13.dubna 1944 Sergeji Ivanoviči Lukjanovi udělen titul Hrdiny Sovětského svazu a předán Leninův řád a medaile Zlatá hvězda (№1321) za 356 bojových vzletů, 14 sestřelených letadel nepřítele, jeden letoun z tohoto počtu sražený taranem, 14 letadel sestřelených ve spolupráci a dva letouny nepřítele zničené na zemi při bitevní zteči.
Válku gardový podplukovník Sergej Ivanovič Lukjanov ukončil jako velitel 100.gardového stíhacího leteckého pluku, 9.gardové stíhací letecké divize, které velel Alexandr Ivanovič Pokryškin. Celkem za léta války v boji sestřelil 15 letadel nepřítele samostatně a 19 letadel nepřítele ve spolupráci. Během let války zvládl letadla následujících typů: Polikarpov I-16, Jakovlev Jak 1, Bell P-39 Airacobra.
Byl vyznamenán Leninovým řádem, třemi řády Rudého praporu, řádem Aleksandra Něvského, řádem Vlastenecké války 1. a 2.stupně a dalšími medailemi.
Od roku 1946 byl podplukovník Lukjanov v záloze. Žil celá léta ve Voroněži. Zemřel 23.dubna 2001.