North American F-6 Photo Mustang
North American F-6D
| Motor | : | kapalinou chlazený dvanáctiválec do V o 60° Rolls-Royce (Packard) Merlin V-1650-7 o výkonu 1 720 hp |
| Rozpětí | : | 11,27 m |
| Délka | : | 9,93 m |
| Výška | : | 4,17 m |
| Nosná plocha | : | 21,69 m² |
| Hmotnost | : | 3 180 kg |
| Vzletová hmotnost | : | 5 060 kg |
| Maximální rychlost | : | 710 km/h |
| Cestovní rychlost | : | 625 km/h |
| Výzbroj | : | šest kulometů ráže 12,7 mm |
| Dolet | : | 1 800 km |
| Dostup | : | 12 800 m |
| Posádka | : | 1 |
Celkem bylo vyrobeno 480 kusů verze F-6.
Průzkumný North American FR/F-6 Photo Mustang byl jednomístnou variantou stíhacího P-51 Mustang. Byl to jednomotorový celokovový jednoplošník se zatahovacím podvozkem. Zkonstruován ve firmě North American Aviation Inc konstrukčním týmem vedeným R. Raisem. Zkušební letoun NA-73 uskutečnil svůj první let 26.října 1940. Od června roku 1941 se začal stavět sériově v USA a od jara roku 1945 v Austrálii. Mustangy se do výzbroje vojenského letectva Velké Británie dostaly v únoru roku 1942, do výzbroje USAAF přišli až v únoru roku 1943 a v Austrálii se dostali do výzbroje až v květnu roku 1945.
První stíhačky mustang byly přestavěny na frontové průzkumníky v dílnách RAF na jaře roku 1942. Po úspěšném provozu byla poté v USA v závodech firmy North American v Inglewoodu a v Dallasu rozběhnuta výroba fotoprůzkumných F-6 stavěných z verzí P-51 v rozdílných modifikacích.
Fotoprůzkumné Mustangy britské RAF poprvé snímkovaly německá opevnění na pobřeží kanálu La Manche v květnu roku 1942. V říjnu 1942 poprvé anglické Mustangy přelétly německé hranice. Americké letectvo je používalo v dubnu roku 1943 v Tunisu a později během bojů v Itálii. Na konci roku 1943 americké F-6 pravidelně fotografovaly francouzské pobřeží kanálu La Manche, létaly z Jižní Anglie. Tento průzkum prováděly pravidelně až do spojenecké invaze v Normandii. Anglické Mustangy se od října roku 1944 účastnily hledání odpalovacích ramp pro rakety V-2. Anglické a americké stroje vedli taktický průzkum při celém postupu spojeneckých vojsk v Evropě až do úplného konce války v Evropě.
F-6 využívalo americké letectvo také při akcích na Tichomořském bojišti.
V Austrálii se stavěla sériově jen jedna průzkumná modifikace v závodě SAS ve Fishermens-Bendu, byl jí Mustang 22, který vycházel z P-51D s motorem V-1650-3. Tento typ se do bojových akcí vůbec nedostal. Mustang 22 se v Austrálii přestal vyrábět v roce 1946. Výroba typu F-6 byla v USA zastavena v listopadu roku 1945. Mustangy zůstaly ve výzbroji RAF do května roku 1947, v USA to bylo do ledna roku 1951 (v Národní Gardě zůstaly do roku 1957). V Austrálii to bylo do května roku 1951 a v záloze australského letectva zůstaly do roku 1960.
| Mustang FR I | s motorem V-1710-39 a výzbrojí čtyřmi kulomety ráže 12,7 mm a čtyřmi kulomety ráže 7,62 mm |
| Mustang FR IA | oproti verzi FR I měl pouze čtyři kanóny ráže 20 mm |
| Mustang FR II | s rozdílnou výzbrojí a vybavením |
| F-6A | na základě P-51 s motorem V-1710-39 a výzbrojí čtyř kanónů ráže 20 mm |
| F-6B | na základě P-51A s motorem V-1710-81 a výzbrojí čtyř kulometů ráže 12,7 mm |
| F-6C | na základě P-51B/C s motorem V-1650-3/7 a výzbrojí šesti kulometů ráže 12,7 mm |
| F-6D | na základě P-51D s motorem V-1650-7 a výzbrojí šesti kulometů ráže 12,7 mm |
| F-6K | na základě P-51K (odlehčená verze P-51D) |